Byl jsem překvapen, když se mi před pár dny doneslo, že v chaberské základní škole po mnoha letech končí učitel, který měl mého syna na prvním stupni jako třídní a kterého jsem si pro jeho odpovědnou práci velmi vážil. Odchází prý na vlastní žádost přestože do konce školního roku zbývají ještě tři měsíce. To je doba, kdy učitelé obvykle neodcházejí, pokud pro to nemají opravdu závažný důvod. Zvláště když učí v páté třídě.
Znepokojilo mě to, a tak jsem se začal poptávat, abych se dověděl více. To, co jsem zjistil, mnou otřáslo. Tento učitel prý končí, protože již dál nedokáže čelit soustředěnému nepřátelskému tlaku malé skupiny rodičů. Zdůrazňuji slovo malé.
Jestli tomu tedy správně rozumím, může dnes několik málo lidí doslova dohnat učitele, který jim z nějakého důvodu nesedí, k tomu, aby ze školy odešel. V tomto konkrétním případě učitele s dobrou pověstí, který v naší škole působil přes dvě desítky let ku prospěchu našich dětí a spokojenosti většiny jejich rodičů.
Někdo by mohl samozřejmě namítnout, že učitel se rozhodl odejít o vlastní vůli, co tedy řeším? Problém spočívá v tom, že další práce v ovzduší, které nespokojení rodiče dlouhodobě vytvářeli, se pro něj stala dále nesnesitelnou. Zkusme si představit, jakému tlaku asi musel čelit, když se takto rozhodl před koncem své pracovní kariéry, v době, kdy bude obtížně hledat jinou slušnou práci.
To, co se stalo, považuji za alarmující signál. Který další „nepohodlný“ učitel je na řadě? Nebo opravdu chceme z učitelů mít pokorné služebníky, kteří ze strachu, aby náhodou nevyvolali nevoli některého rodiče, budou raději snižovat své nároky na žáky? Nemyslím, že v takto nastolené atmosféře se bude učitelům dobře pracovat. Vzpomeňme raději na rčení, které praví: Spokojený učitel = spokojený žák
A ještě něco mě v souvislosti s tím znepokojilo. Někteří z nespokojených mají úzké vazby na současnou chaberskou radnici a jsou členy sdružení 184 00 Za lepší Chabry. Tyto lidi jsem měl možnost v minulosti již poznat, a vím tak, s kým máme tu čest. Právě v tomto světle se ale rodí má další obava. Obava o další budoucnost chaberské školy. Ten nepřátelský a zároveň i politický tlak nemusí ustát a nemusí příště směřovat pouze proti řadovým učitelům. Nebo snad slyším trávu růst?
Už jen na okraj. Záměrně jsem nikoho přímo nejmenoval. Myslím, že každý, komu chaberská základní škola není lhostejná, si další informace dokáže opatřit sám.
Martin Knížek
