Chaberské zvony – poletí také do Říma?
Zelený čtvrtek je významným dnem velikonočních svátků. Jeho barvou je ale kupodivu bílá, slavnostní barva křesťanství.
Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše záměnou původního německého „Greindonnerstag“ na „Grúndonnerstag“.
Je dnem pokání a odmlčení zvonů. Pátý den křesťanského Svatého týdne je také dnem odpuštění. Na Zelený čtvrtek, po odeznění modlitby Gloria in excelsis Deo, zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Letí zcela tiše, první ty nejstarší, které znají nejlépe cestu, průvod pak uzavírají Zikmund z chrámu svatého Víta a Marie z Týnského chrámu. V průvodu letících zvonů se ale někdy objevují i neobvyklí hosté. Zvonový kov se totiž chová i po přelití stejně jako zvon. A tak jedna pověst vypravuje, jak dělostřelci v bitvě na Piavě postrádali o velikonoční noci svá děla.
  Kudy přesně zvony letí není známo. Zřejmé je ale, že jsou během letu neúnavné. Ještě se nestalo, že by se během letu některý z nich ztratil, nebo cestu nevydržel. Papež zvonům v Římě požehná a ty se na Bílou sobotu po Gloria vrátí, zvoní a hlasitě volají „byl jsem tam, byl jsem tam“.
  Chaberská zvonice má sice prostor pro tři zvony, osazeny jsou ale jen dva. Menší zvon z roku 1843 ozdobený reliéfem Jana Křtitele a větší, původně z roku 1695 z dílny zvonaře Antonína Josefa Schónfeldta, který byl v roce 1870 přelit zvonařkou Annou Bellmanovou.
  Naše zvony ovšem cestovaly i mimo svaté pouti. Ve válečném roce 1917 unikly zrekvírování jen šťastnou náhodou. Roku 1942 už byli nacisté daleko důkladnější. Zvony byly sňaty a odvezeny. Osud jim ale přál i nadále. Po válce byly objeveny na pražské Štvanici a vráceny do Chaber.
  Během vichřice roku 1950 se ale proletěly i mimo Velikonoce. Vzdušný vír zcela smetl zvonici i s oběma zvony. Ve zdraví to přečkaly zvony i původní stolice pro jejich zavěšení. Plánek na zhotovení nové tak nebyl nakonec použit. Nahrazena musela být zcela zdevastovaná dřevěná nástavba zvonice.
  Zásadního ošetření se zvony dočkaly v roce 2013. Podnět Spolku na ochranu památek byl realizován zvonařstvím Boroko a finančně zajištěn darem pana Josefa Malého. Zavěšení zvonů proběhlo 10. května 2013.
  V současné době zvony opět příležitostně zní.Paní Malá, která byla dlouholetým zvoníkem a duší chaberského kostela má pokračovatele.
Miroslav Malina
Zdroj: OSOP, cs.wikipedia.org, foto Miroslav Malina, originál plánku Josef Malina